Když máte dítě se zdravotním znevýhodněním

A to jen proto, že mají různé zdravotní znevýhodnění. Potřebují přístup ke vzdělávání a výchově a jejich největší oporou jsou často obětaví rodiče. Pomocnou ruku jim však může podat i společnost. Stejně je tomu i v případě občanského sdružení Platforma rodin dětí se zdravotním znevýhodněním. Rodiče se na toto sdružení nejčastěji obracejí s tématy, které se týkají i možností vzdělávání jejich dětí. Co je vlastně inkluzivní vzdělávání a jak funguje v praxi vysvětluje v rozhovoru pro Pravdu členka výkonného výboru zmíněné organizace Zuzana Suchová.

Martin Harvan 27.07.2021 15:00 zdravotně postižených invalidita, invalidé, … Foto: Shutterstock
Mnoho škol dodnes není debarierizovaných.
Co se skrývá pod pojmem inkluzivní vzdělávání?
Podle Všeobecného komentáře Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením je inkluzivní vzdělávání třeba chápat jako základní lidské právo všech žáků a studentů. Inkluzivní vzdělávání tedy není jen o dětech se zdravotním znevýhodněním nebo se sociálně znevýhodněného prostředí, inkluze je pro všechny děti.

To znamená, že je specificky zaměřena na zvláštní potřeby dětí?
Inkluzivní vzdělávání je společné vzdělávání dětí s rozmanitým potenciálem, které bude respektovat jejich individualitu a flexibilně reagovat na jejich potřeby. Cílem je zajištění rovných šancí, aby každé dítě mohlo naplnit svůj vlastní maximální potenciál. Mimo jiné to také znamená to, že každé dítě dostane podporu, kterou aktuálně potřebuje a nebude na to potřebná diagnóza – nálepka. Každé dítě bude mít takové šance a možnosti, aby mohlo plně rozvinout svůj maximální potenciál a mohlo studovat co mu jeho schopnosti dovolí a nebylo limitované nedostatečně vytvořenými podmínkami ve škole a formálními systémovými hranicemi.

Týká se takzvaná inkluze pouze dětí a jak ji odlišujeme od integrace?
Je třeba zdůraznit, že v širším pojetí se inkluze netýká pouze všech žáků i učitelů, vychovatelů, rodičů a dalších aktérů ve vzdělávání. Zkrátka jsme v tom všichni spolu. Je důležité odlišovat integraci od inkluze. Laicky řečeno, inkluzivní model hovoří o škole, která má být připravena pružně reagovat na potřeby žáků. To, co jsme dosud na Slovensku prožívali nebyla inkluze, ale snaha o integraci, když jsme např. dítě se zdravotním znevýhodněním umístili do běžných školních tříd, často bez vytvořených podmínek a přiměřených úprav a čekali jsme, že dítě se tomu přizpůsobí. Pokud integrace na některých školách přesto fungovala, bylo to díky enormnímu lidskému úsilí motivované učitele a ostatních zaměstnanců školy, rodičů a dětí samotných. Kromě toho platí, že integrace automaticky nezaručuje přechod od segregace k inkluzi. Dovolím si také zdůraznit, že inkluzivní vzdělávání není o rušení speciálních škol. Speciální školství však má být nabídkou, možností volby a ne jediným řešením.

Jaká je situace při vzdělávání a výchově dětí s určitým zdravotním znevýhodněním na Slovensku oproti zahraničí?
Před 11 lety Slovenská republika ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním znevýhodněním a přijala tak závazek zajistit inkluzivní vzdělávací systém na všech úrovních. Oceňujeme, že ministerstvo školství v souladu s Programovým prohlášením vlády avizovalo významné systémové změny směrem k inkluzivnímu vzdělávání a odstranění diskriminačních ustanovení ve školním zákoně, které v něm dosud přetrvávají. Věříme, že novela školského zákona, kterou ministerstvo školství připravuje a má řešit nejnaléhavější problémy ve vzdělávání nejen dětí se zdravotním znevýhodněním, získá dostatečnou politickou podporu a bude v nejbližším možném čase přijata.

Jak vypadají v praxi problémy rodičů dětí se zdravotním znevýhodněním?
Rodiny dětí se zdravotním znevýhodněním mají často problémy s přístupem ke vzdělávání svých dětí už odmalička. Už jen najít školku pro jakkoli znevýhodněné dítě je velmi náročné. Kapacita míst v mateřských školách je nedostatečná a mnohé školky nemají vytvořeny materiální ani personální podmínky pro vzdělávání těchto dětí. Ředitelé školek tak často při přijímání upřednostní děti bez znevýhodnění. Ve speciálních mateřských školách jsou kapacity naplněné na maximum. V důsledku tohoto stavu mateřské školy navštěvuje méně než polovina dětí se zdravotním znevýhodněním.

školkař, malování, školka,
ČTĚTE AJ
Pokud vaše děti milují malování, máme skvělý tip na prázdniny
Tyto problémy zřejmě pokračují na základní škole?
Na úrovni základních škol se problémy dále nabalují. Učitelé na běžných školách často nejsou na práci s dětmi se zdravotním znevýhodněním připraveni. Počet asistentů učitele neodpovídá reálným potřebám škol, běžných, ale ani speciálních. Na školách chybějí pomocní vychovatelé, kteří by dětem se zdravotním znevýhodněním pomáhaly se sebeobslužných činnostmi např. s jedením a toaletou. Odborné týmy na školách také ještě nejsou samozřejmostí.